čtvrtek 23. února 2017

Neberte si nic osobně

Dnešní článek zapříčinila jedna profesorka od nás ze školy a já jsem moc ráda, že ve mně evokovala potřebu se o tohle "poselství" podělit, jelikož je veledůležité. 

Nebudu konkrétní, ovšem abyste chápali. Můj spolužák neměl vytisknuté materiály ani je neměl na notebooku. Načež se zvýšeným hlasem dozvěděl, že je hloupý, že vždycky byl nejhorší ze třídy a údajně paní profesorka třídní o něm říkala, že je nejhorší i v němčině. Když se kamarád ohradil s tím, že on se ale učí francouzštinu, dostalo se mu odpovědi, že se asi jednalo o angličtinu. Nechci mluvit o dalších záležitostech, věřte, že bez reakce to nezůstalo a rozhodně nezůstane, ale jde o princip. 
Nesmí nás nikdo takhle ponížit. Myslím tím, ano, řvát může, ale nesmí nás nic takového vnitřně zlomit. Buď se dá říct, že si to zkrátka příště nemá zapomenout, ale říct před celou třídou, že je blbý a nejhorší + do toho zatahovat něco, co údajně řekla naše třídní?! (PS. s třídní jsem poté mluvila, potkala jsem se s ní a pár dalšími spolužačkami na chodbě a já cítila potřebu se zeptat, případně dát na vědomí, jak se o ní mluví... samozřejmě nic takového neříkala a není to první případ). 

Když si někdo takhle snaží vykompenzovat vlastní chudobu života, čímž nemyslím absolutně materialistické hledisko. Ale to, že je někdo zkrátka nespokojený a když vidí, že mi mámě před sebou tolik možností, akorát to toho člověka naštve. Cokoliv nám kdokoliv řekne, nemá s námi nic společného, všechno pramení z vlastní nespokojenosti. Každý jedná, jak se cítí, z toho je potřeba vycházet. 

Ráda bych tedy tímto stručným článekem řekla, abyste si nebrali nic osobně, protože každý, kdo se takhle chová na to jendou doplatí. A vy máte tu možnost se (v tomto případě za dva měsíce) s tím člověkem nadobro rozloučit, ale on sám se sebou musí být pořád, což je hodno politování. 

Share:
Read More

středa 15. února 2017

Krize ve čtení, psaní... Krize všude

Paradoxem je, jak dlouho jsem váhala o sepsání tohoto článku. Píšu to pzrvní, tentokrát zkrátka potřebuji ze sebe dostat několik věcí ven, něco vysvětlit atd. 

Myslím, že každý z nás zná časovou tíseň, jsem v maturitním ročníku, do toho pracuji a volný čas trávím na přípravných kurzech. Nechci se tu ospravedlňovat, že jsem neměla čas na blog, nemá to smysl, navíc víte, že pro mě Knihomolno znamená vlastní svět, ve kterém se cítím skvěle a jak mě to baví. Moje odmlka tentokrát ale nebyla jen z časových důvodů, já měla krizi všude. Když myslím všude, tak všude. 

Přestala jsem si psát své každodenní zápisy, dokonce jsem vynechávala i pravidelné zapisování věcí, za které jsem vdečná nebo které mi za ten den udělaly radost. Nečetla jsem, asi 14 dní jsem nesáhla na jedinou knihu, přestože do léta musím stihnout asi 4758 knih (jen hrubý odhad). Měla jsem ponorku s učením, nic mi nedávalo smysl, vše trvalo extrémně dlouho a naprosto jsem ztratila jakoukoliv chuť. 

Dokonce jsem ani dvakrát denně nemeditovala, opravdu jsem se potácela dny jako tělo bez duše a neměla ani špetku energie. To, že nespím déle jak 3 hodiny sice platí pořád, ale jak vidíte, jisté barikády prolamuji. Ještě dnes se pustím do recenzního výtisku, na který se velice těším, hlavně mám zase neskutečnou chuť číst a za to jsem ráda. 

Nedokážu vysvětlit, co přesně mi od toho pomohlo, možná je to i tím krásným počasím v posledních dnech, nebo poznáním nových lidí a nové dávky elánu? Možná jsem byla spíš jako ekonomika. Zkrátka jsem potřebovala úplné dno, abych se měla od čeho odrazit. Děly se a stále se dějí ještě doprovodné "parády" mého stresu, únavy a především neustálého bičování se k výkonům, které snad an nejsou v lidských silách. Problém vypadávání vlasů, oteklých víček a šílených kruhů pod očima, neschopnost se soustředit, zimnice a tak dále. Určitě to někdo z vás zná. 

Zároveň jsem nedokázala pořádně komunikovat s lidmi, chtěla jsem být sama a nemluvit, neposlouchat nikoho mluvit nic. Jak jsem již několikrát zmínila, skutečně to nebylo příjemné a doufám, že podobný stav jen tak mít nebudu. Mohu ale slíbit, že mám vážně novou motivaci, energii a celkově si připadám vyrovnaná jako dřív. Zkrátka se mi toho na hlavu sesypalo tolik a já se hroutila z blížících se doposud největších životních zkoušek, že jsem to nezvládla. Věřím ale, že teď už to zvládnu a vaše Knihomolka Nell bude v pořádku zpět. Příští čtvrtek bude video Knihomolka odpovídá, máte tedy do té doby možnost mi položit jakýkoliv dotaz, pokud by vás cokoliv zajímalo :) 

Share:
Read More